Virus jako biologická zbraň, léčba vdechováním horkého vzduchu z vysoušeče vlasů nebo přísně tajný plán Billa Gatese na snížení světové populace. Konspirační teorie se v posledních letech šíří velmi rychle a během pandemie covidu-19 tomu nebylo jinak.
Podle výzkumu agentury STEM potvrdilo dění okolo epidemiologické situace některým českým občanům víru ve všeobecné konspirace. Jiným zase otevřelo dveře k destruktivní nedůvěře v média a oficiální instituce. Výsledky této studie odhalily, že až 81 % Čechů souhlasí s tvrzením, že mainstreamová média – včetně těch veřejnoprávních – v průběhu pandemie záměrně zamlčovala nebo zkreslovala zprávy. A tak řada lidí pátrala po alternativních zdrojích informací.
Mnoha lidem v izolaci však chyběla možnost srovnat si povahu manipulativních či neúplných informací s reálnou situací – která se navíc neustále vyvíjela. Rozhodli jsme se na toto téma podívat v kontextu práce na dálku a dopadů online komunikace na spolupráci mezi zaměstnanci. Vytvářejí si lidé, kteří konspiračním teoriím věří, konspirační teorie o poměrech na pracovišti? Může tendence věřit konspiračním teoriím souviset se sníženou ochotou spolupracovat na dálku? Můžou vznikat konspirační teorie o tom, co se děje na pracovišti, zatímco je většina zaměstnanců doma?
Zjistěte, proč takové otázky stojí za zamyšlení.
1) Konspirační teorie ovlivňují soustředěnost a míru nasazení v práci
Podle studie výzkumnic Any C. Leitové a Karen M. Douglasové, která vyšla již v roce 2016 v odborném časopise British Journal of Social Psychology, můžou mít konspirační úvahy podíl na horší koncentraci zaměstnanců, nedostatečné komunikaci i nižší spokojenosti v práci.
Jak je to možné? Někdy stačí i jedna utkvělá představa o tom, že vedení firmy jedná za vašimi zády s cílem upřednostnit své zájmy. Už to může vést ke složitým pocitům o nepoctivém chování nadřízených – které někdy vyústí i v odchod ze zaměstnání.
2) Konspirační teorie můžou narušit vztahy mezi kolegy
Silné vztahy na pracovišti jsou důležité. Podle Work Trend Indexu, který vznikl pod Microsoftem, má pevná a přátelská vazba mezi kolegy zásadní vliv na produktivitu a vznik inovací. Takoví pracovníci totiž bývají podle této studie více zapojení do běžného pracovního dne. A naopak ti, kteří zažívají méně interakcí s kolegy, často méně prospívají v oblastech, jako je strategické myšlení, spolupráce nebo brainstorming s ostatními a navrhování inovativních nápadů.
Konspirační úvahy související například s neférovým vedením nebo privilegovaným postavením některých pracovníků se v tomto ohledu můžou opět negativně podepsat na vztazích s kolegy, a tím pádem i na fluktuaci zaměstnanců. Složité pocity, při nichž se jednotlivci třeba domnívají, že jejich zaměstnavatel nejedná čestně, přispívají i k obecné nedůvěře a nižší angažovanosti v práci a komunikaci s ostatními.
3) Čím více se soustředíme na dosažení cíle, tím méně věříme konspiračním teoriím
Zajímavý pohled do problematiky konspiračních teorií z hlediska lidské psychologie vnesla profesorka Cynthia Wangová z Kellogg School of Management ve Spojených státech se svými spolupracovníky. Podle ní totiž tendence podléhat konspiračním teoriím závisí na tom, jak lidé smýšlejí o kontrole.
Tvrdí, že jednotlivci, kteří se více soustředí na dosažení svých cílů a ambice, jsou vůči konspiracím odolnější než ti, kdo většinu úsilí směřují na prevenci a ochranu toho, co již mají. Druhá skupina totiž snáz pociťuje ztrátu kontroly, což ovlivňuje také její představy o budoucnosti. A to může odborníkům z oblasti personálních vztahů i vedoucím pracovních týmů dost napovědět.
Jak před konspiracemi pracovní tým ochránit?
Přečtěte si celý článek pro Českou spořitelnu.
