Říká se, že na kreativní odvětví dolehne automatizace nejpozději – jestli vůbec. Jenže roboti a algoritmy, které si dokážou osvojit malířské techniky a psát sloupky do New York Times, už jsou tu. Před třemi lety se v aukční síni Christie’s dokonce vydražilo dílo vytvořené umělou inteligencí za 432 000 dolarů. A to není všechno. Strojové učení pomáhá vymýšlet taneční choreografie, tvořit divadelní hry, skládat hudbu, stříhat filmové trailery a v neposlední řadě také psát.
Krásný nový svět, kde LSD nahrazují algoritmy
První literární díla, která využívají prvky digitálních technologií, se objevila už před několika desítkami let. V roce 1967 použila například americká umělkyně Alison Knowlese programovací jazyk FORTRAN k psaní básní. Údajně první román napsaný počítačem, The Policeman’s beard is half constructed, byl otištěn o šestnáct let později. Za první knihu kompletně napsanou umělou inteligencí bývá označován román 1 the Road z roku 2018. Za jejím vznikem stojí Ross Goodwin. Sestrojil stroj, který dovede psát, a podnikl s ním cestu autem z New Yorku do New Orleans. Právě na tomto putování našel inspiraci a hlavně zdroje, ze kterých umělá inteligence čerpala. Kamera snímající okolní svět, mikrofon zaznamenávající zvuk uvnitř auta, GPS sledující polohu a hodiny hlídající čas – to vše se proměnilo v data, na jejichž základě pak umělá inteligence generovala věty, a ty pak tiskla na roličky papíru. K. Allado-McDowell, hudebník a šéf programu pro umělce a umělou inteligenci od společnosti Google, popsal tuto knihu jako reprezentaci pozdně kapitalistického literárního roadtripu, při němž se místo psaní na LSD tvoří pod algoritmem, který je ztripovaný zautomatizovanou grafomanií.
„Three seconds after midnight. Coca-Cola factory, Montgomery. A building in Montgomery to his father’s study of this town in the same room where the band was being sent off to the police car. The time was one minute past midnight. But he was the only one who had to sit on his way back. The time was one minute after midnight and the wind was still standing on the counter and the little patch of straw was still still and the street was open.“
Úryvek z díla 1 the Road
S umělou inteligencí se pracuje i v tuzemské literatuře. Český rozhlas například přišel s projektem Digitání spisovatel, kdy skupina českých autorů ve spolupráci s touto technologií vytvořila povídky. Spisovatelé jako Ondřej Neff, Bianca Bellová, Hana Lehečková či Petr Stančík experimentovali s algoritmy jako se zdrojem inspirace, použili je ke generovaní nápadů nebo nechali umělou inteligenci dílo rovnou dopsat.
Roboti si úspěšně prošlapávají svou cestu i v médiích. Forbes má například Bertieho, systém pro správu obsahu založený na umělé inteligenci, který pomáhá reportérům vytvořit první verze článků. Washington Post k tomu zase používá program Heliograf.
Umělá inteligence píšící jako sexistka a nástroj, který je výkonnější než copywriter
Kreativitu můžeme chápat jako schopnost přicházet s novými nápady nebo už známou myšlenku zasadit do nového kontextu. Umělou inteligenci označuje americký vědec Marvin Lee Minsky za vědu vyvíjející stroje a systémy, které dovedou řešit daný úkol jako člověk. Takovým způsobem, který u lidí chápeme jako projev inteligence. Jenže i když vyvineme software, jenž dokáže napodobit lidské poznání, ve skutečnosti jde jen o čísla a matematiku. Aby daný program zvládl úkol vyřešit, potřebuje mít k dispozici velké množství dat. Ve výsledku tak technologie opakují to, co je sami naučíme. A pokud není množství vstupních dat dostatečně reprezentativní, můžou být výsledky, se kterými algoritmy přicházejí, zkreslené.
Třeba taková GPT-3, umělá neuronová sít, kterou vytvořila kalifornská společnost OpenAI, dovede napodobovat lidský jazyk a na základě vstupních dat z korpusu a části textu zvládne vytvořit jeho pokračování. Umí dopsat báseň, odborný text, článek nebo divadelní hru. Jenže GPT-3, ale i další podobné systémy můžou podléhat určitému druhu zacyklení – a právě ty jsou předmětem kritiky. Podle Timnita Gebru, vědce v oblasti umělé inteligence a etiky, můžou systémy jako GPT-3 dále reprodukovat rasistické a sexistické předsudky nebo homogenizovat jazyk tím, že budou jako vstupní zdroje upřednostňovat texty těch, kdo mají ve společnosti největší dosah a moc.
V systémech jako GPT-3 se ale skrývá i určitý potenciál. Podle Terezy Bartoníčkové, zakladatelky Internetového institutu, můžou zjednodušit rutinní psaní. Třeba když lékař bude potřebovat napsat lékařskou zprávu, naťuká do programu pouze odborné termíny a hlavní body zprávy. Algoritmus pak už pro pacienta připraví srozumitelný dokument. Inteligentní asistent může také pomoct zlepšit úspěšnost reklamy. Například newyorská společnost Persado vyvíjí nástroje, které při psaní textů pro výkonnostní kampaně použila americká banka JPMorgan. Ukázalo se, že texty, které vznikly „pod rukama“ umělé inteligence, měly dvakrát až pětkrát lepší výsledky než ty od živých copywriterů. Nástroj od Persado totiž nevolí slova na základě pocitu a zkušeností, ale rozhoduje se podle dat, díky kterým ví, jaké výrazy na zákazníky působí nejlépe. Neznamenalo to však, že by banka obratem propustila všechny copywritery. Vždy je totiž potřeba text zkontrolovat, občas trochu opravit, a nakonec vyhodnotit inteligencí lidskou – jak v případě výkonnostní reklamy, tak i u lékařského předpisu.
Zatím se navíc těžko odhaduje, do jaké míry lze umělou inteligenci naučit smyslu pro krásu. Ten se totiž u každého z nás liší a bude obtížené, aby daný software našel dobrý rozsah „vkusu“ a estetické cítění. Podle Johna Smithe, šéfa výzkumu ve technologické společnosti IBM, dokáže umělá inteligence sice přijít s dobrou myšlenkou, ale spíš náhodou. Finální podobu jí stejně musí dát člověk.
Blog, který neexistuje, a autor, který nikdy nebyl
Americká agentura Fractl spustila v roce 2019 blog, jehož obsah vytvořila umělá inteligence –jednotlivé články i fotografie falešných autorů. Texty ale nebyly informačně dostačující, spíše se jednalo o záplavu clikcbaitů, které mohly nejdříve zapůsobit akorát tak na vyhledávače. A později neudělaly dojem ani na ně. Obsah, který informačně neuspokojí čtenáře, si pěknou pozici ve vyhledávání dlouhodobě zkrátka nezíská. Blog s výstižným názvem This marketing blog does not exist dnes už ale na internetu nenajdete – agentura Fractl tuto stránku už pravděpodobně neprovozuje.
Zúčtování: přijde vzpoura strojů, nebo pisálků?
Umělá inteligence je dobrý sluha. Dovede pomoct se zpracováním rutinnějších žánrů jako zpráv o počasí a sportovních výsledcích, připravit prodejně úspěšný text nebo nabídnout nové způsoby, jak přemýšlet o jazyce. Jim Morrison brány do jiného vnímání otevíral pomocí LSD, amfetaminu a alkoholu. Jiní zase hledají inspiraci v umělé inteligenci. Algoritmy sice dokážou posunout lidský potenciál, mají však své limity. Limity, které definujeme my, lidé. Pracují se zdroji, které jim poskytneme. Alespoň prozatím.
Původní článek pro Českou spořitelnu si můžete přečíst na jejím blogu pro podnikatele a firmy.
