Co považuješ za největší mýtus o kreativním myšlení?
Největší mýtus je, že kreativita je vrozený talent. Lidé často říkají: „Ty jsi kreativní, já nejsem.“ V dnešní rychlé době ale může kreativitu rozvíjet opravdu každý. Zároveň však platí, že lidé nejsou stejní – každý z nás má jiné přirozené nastavení. Někteří mají tvorbu, nápady a vize jako svůj základní zdroj energie. Jiní stojí spíš na struktuře, analýze nebo práci s lidmi. Neznamená to, že kreativita je vrozený talent pro pár vyvolených. Znamená to, že k ní každý přistupuje jinak. Když rozumíme tomu, odkud sami startujeme, dokážeme si kreativitu vědomě pěstovat způsobem, který je nám vlastní a který nás nevyčerpává, ale nabíjí. Když zvídavost dlouhodobě omezujeme a přidáme k tomu strach z hodnocení, mozek zavře kohoutek s nápady. Kreativita potřebuje palivo, nové podněty, zkušenosti, a hlavně psychologicky bezpečné prostředí.
Rodíme se jako zvídavé, chytré opičky. Kreativita není talent, ale dovednost, o kterou se musíme starat.
Mozek jako orchestr kreativity
Neurověda dnes rozlišuje tři hlavní mozkové sítě, které hrají zásadní roli v kreativním myšlení:
- Default Mode Network (DMN)
„Volné snění“ – když necháváme myšlenky plynout a vznikají nečekaná spojení. - Executive Control Network (ECN)
Vnitřní editor – hodnotí nápady a vybírá ty životaschopné. - Salience Network (SN)
Filtr pozornosti – rozhoduje, čemu věnovat energii.
Kreativita nevzniká v jediné části mozku, ale tehdy, když se jednotlivé spoje propojují a přepínají. Právě takhle pracují „svaly“ kreativců.
Co je podle tebe největší brzda kreativity?
Jednoznačně strach. Strach z chyb a hodnocení spouští vnitřního kritika, a ten kreativitu rovnou zabije. Lidé pak radši ani nezačnou, než aby udělali chybu.
Jak tenhle strach překonat?
Zásadní je nastavit psychologicky bezpečné prostředí, kde je v pořádku i špatný nápad. Když se něco nepovede, prostě to zahodíme a zkusíme jinak. Žádná otázka není hloupá, žádný nápad není předem špatně.
Strach musíte vědomě rozpouštět. Až pak se kreativita nadechne.
Máš pocit, že v dnešní době plné chytrých technologií a neustálých změn je definice kreativity jiná?
Podstata kreativity se nezměnila. Pořád jde o invenci, schopnost vytvořit něco nového, nebo vylepšit existující tak, aby to mělo hodnotu. Ale mění se svět, ve kterém tvoříme. Žijeme ve zrychlené době, která je plná vstupů, dat, vizuálních i myšlenkových podnětů. To vytváří tlak a náš mozek je často zahlcený, pozornost roztříštěná. Právě proto tolik lidí říká, že jsou zablokovaní nebo že se „necítí dost kreativně“. Na druhou stranu, technologie včetně AI fungují jako akcelerátor. Co dřív trvalo týdny, zvládneme dnes za minuty. Kdo se technologií nebojí a naučí se s nimi pracovat, zrychlí svůj tvůrčí cyklus. Kdo ne, ten jen prodlužuje čekání na dobrý výsledek.
Definice kreativity je stejná. Změnila se rychlost a celý proces akcelerují technologie. Kreativita je ale stále postavená na zvídavosti, týmové práci a odvaze chybovat.
Kreativita podle Marva Shammy
Kreativita dnes stojí na třech pilířích: zvídavosti, týmové práci a odvaze chybovat.
Marv Shamma rozlišuje dva základní okruhy kreativního myšlení:
Vizionářská kreativita
Směřuje k velkým vizím a novým konceptům. Nikdy nevzniká o samotě a vyžaduje tým, spolupráci a odvahu posouvat hranice.
Bazální kreativita
Máme ji všichni. Vychází ze zvídavosti a schopnosti přizpůsobovat se novým podmínkám. Projevuje se v každodenním řešení problémů i malých nápadech.
Co bys poradil člověku, který se cítí kreativně zablokovaný?
Změň prostředí. I maličkost jako jiná trasa do práce nebo jiná kavárna může „rozpojit“ staré okruhy v hlavě. Prostředí dělá možná 80 % rozdílu. Když chodíš do stejné kanceláře stejnou trasou, hlava recykluje staré okruhy. Potřebuješ ji „vyhodit z kolejí“.
7 hacků pro restart a rozvoj kreativity
Kreativita se nejlépe probouzí, když dáme mozku prostor přepnout – pohybem, změnou prostředí nebo drobným rituálem. Vyzkoušejte kombinaci těchto jednoduchých návyků:
- Pohněte tělem
Běh nebo delší procházka uvolní mysl a propojí nové souvislosti. - Zapojte ruce
Manuální činnost přepíná mozek a podporuje vznik nových synapsí. - Mikro-rituál
Zkuste 20 minut denně kreslit, psát nebo dělat poznámky. - Procházka bez cíle
Dejte hlavě šanci spojovat myšlenky „na pozadí“. - Asociační hra
Řekněte první slovo, které vás napadne. Trénujte pružnost a asociativní myšlení. - Otázka na noc
Zapište si problém a nechte ho „pracovat“ ve spánku, často se ráno objeví řešení..
Je nějaký jednoduchý návyk, který pomáhá rozvíjet kreativitu?
Úplně nejjednodušší věc je psaní. Každý den si sednout a napsat pár vět. Je úplně jedno o čem. Uvolníš tím hlavu a začneš tvořit prostor pro nové nápady. Je to kombinace kreativity a terapie v jednom.
Dvě minuty sedni a piš. Cokoliv.
Takže kreativitu se opravdu může naučit každý?
Ano. Kreativita není černá magie. Je to dovednost – dá se rozvíjet, trénovat a posilovat, ať už jsme umělci, marketéři nebo analytici. Každý z nás má v sobě tvůrčí sval, záleží jen na tom, jak často ho používáme.
MSc. Marv Shamma, M.A., CPT
Kdybychom měli vyjmenovat všechny Marvovy expertizy, byl by nám blog malý. Vystudoval umělou inteligenci na Západočeské univerzitě a Change Management & Digital Transformations na švédském Hyper Islandu. Je to leader, byznys inovátor, lektor, zakladatel řady startupů, mimo jiné vzdělávací platformy Flowberry a školy Flow, odborník na rozvoj talentu, týmové dynamiky a kreativity…
A taky táta dvojčat, milovník brzkého vstávání a ranního rituálu v podobě cvičení a meditace. Na alkohol ho moc neužije (i když s námi si pár kousků z minipivovarů dal), zato miluje dobré jídlo a je prý také gym addict.
Má někdy i on kreativní zásek? „No jéje! Pak pár dní jen jím, cvičím a spím, zkrátka si čistím mozek. Někdy mám zase spoustu nápadů, ale už je neumím realizovat, protože na to nemám know-how. Proto se snažím obklopovat talentovanými lidmi, kteří mi pomáhají dostávat nápady z hlavy do reality.“