Jak zůstat svůj i ve chvíli, kdy se tvorba mění v byznys

Geometrie, výrazné barvy, jasný rukopis. PosterLad, vlastním jménem Vratislav Pecka, patří k autorům, které poznáte na první pohled. Inspiraci čerpá z estetiky devadesátých let a ze vzpomínek na dětství – z doby, kdy byly tvary jednoduché a barvy výrazné. Béžovo-šedý minimalismus u něj nenajdete.
Na začátku Vratislavovy cesty nebyl promyšlený brand, ale potřeba dělat věci po svém. Jak se z grafika na volné noze stane umělec s mezinárodním dosahem? V rozhovoru se PosterLad rozpovídal o svobodě tvorby, rovnováze mezi uměním a byznysem, tlaku algoritmů i o tom, proč je autenticita v designu zásadní.
Na Instagramu máš půl milionu sledujících, ale jsou za tím roky práce. Jak ses vůbec dostal ke grafice?
Po střední škole jsem zamířil do Písku, kde jsem postupně studoval vyšší odbornou školu i Filmovou akademii Miroslava Ondříčka. Už během studia mi ale došlo, že to není úplně ono. Zjistil jsem, že nechci být jen jeden z mnoha, který se na finálním výsledku podílí. Navíc v době bez sociálních sítí jsem potřeboval nějaké webovky, na kterých by své práce mohl sdílet, a tak jsem se naučil, jak je udělat. A tím jsem čím dál více začal používat grafické programy. Když jsem ze školy odcházel, navrhl jsem škole nové logo a tehdy mi definitivně došlo, že grafika je směr, kterým chci jít. Následovalo víc než deset let práce pro klienty. Nejdřív na volné noze, časem i ve vlastním studiu. Postupně jsem ale začal cítit, že chci tvořit něco vlastního, nejen projekty na zakázku.


Kdy se z koníčku stal PosterLad?
V roce 2016 jsem si založil profil na Instagramu, později na všech ostatních sociálních sítích, a začal sdílet první plakáty. Po půl roce už bylo vidět, že se úroveň mé práce někam posouvá. Když jsem si porovnal úplně první plakáty s těmi posledními, rozdíly byly viditelné. Kompozice byly čistší, práce s barvou i celý vizuální jazyk konzistentnější. A pak mi někdo napsal, jestli si můj plakát může koupit. Postupně mi začalo docházet, že pokud tomu dám čas a energii, může se z toho někdy stát něco víc než jen koníček. Během covidu jsem jako freelancer měl dost volného času, a tak jsem si udělal online kurzy marketingu a e-commerce a spustil e-shop.
PosterLad vznikal v době, kdy sociální sítě teprve začínaly. Jak dnes vnímáš jejich proměnu?
Tenkrát existoval na Instagramu jeden čtvercový feed. Žádná stories, žádné carousely, žádný tlak algoritmu. Stačilo použít hashtag posterdesign a účet se přirozeně dostal k lidem, hlavně ke komunitě kreativců. Instagram byl víc galerií než nástrojem výkonu. Dnes je situace úplně jiná. To, jak funguje algoritmus dnes, nemusí platit zítra. Je to nekonečný a často únavný proces, ve kterém se člověk musí pořád učit. Zároveň ale nikdy nebylo snazší vzdělávat se sám, ať už díky online kurzům nebo tutoriálům. Snažím se také prezentovat i na dalších sítích (X, Threads, Substack). Každá ta jednotlivá platforma má svá specifika, kterými se snažím řídit.
Jak vznikl Instagram?
2010
Instagram zakládají Kevin Systrom a Mike Krieger v San Franciscu (USA)
2012
Instagram má nového majitele: kupuje ho Facebook (dnes Meta)
2016
Stories, zásadní změna chování uživatelů)
2017
Carousel, silnější role algoritmu
2020+
Videa a Reels, video-first platforma
Instagram dnes funguje primárně jako výkonnostní a distribuční kanál, kde o dosahu rozhoduje algoritmus víc než samotný obsah.
Měl jsem 10 lajků a byl jsem nadšený.
Inspiraci čerpáš z devadesátých let, Bauhausu i ze vzpomínek na dětství. Jak obvykle vzniká nápad, který se promění ve finální podobu?
Většina designérů si něco načrtne a pak to dál rozpracuje. Já začnu třeba dvěma kruhy, přidám čtverec a uvidím, co se bude dít dál. Je to taková hra. Často návrh zahodím, ale někdy z něj vznikne něco dobrého. Občas mám hotovo za deset minut, jindy se k návrhu několik dní vracím. Nejvíc času ale stejně strávím nad kompozicí a barvami.
Vzpomínám si, že jsem měl ve školce na skříňce čtyři barevná kolečka. Tyhle obrazy se mi při tvorbě pořád vracejí.
Co je výtvarná škola Bauhaus?
Bauhaus vznikl v roce 1919 v Německu jako umělecká škola založená architektem Walterem Gropiusem. Jeho cílem bylo propojit umění, řemeslo a průmyslový design a vytvořit vizuální jazyk založený na funkčnosti a jednoduchosti. Základními principy Bauhausu byly čisté geometrické tvary, práce s barvou a důraz na smysluplnou formu. Estetika Bauhausu výrazně ovlivnila grafický design, architekturu, typografii i produktový design a dodnes je patrná v moderním vizuálním i současném brandingu.
Inspiraci čerpáš z devadesátých let, Bauhausu i ze vzpomínek na dětství. Jak obvykle vzniká nápad, který se promění ve finální podobu?
Většina designérů si něco načrtne a pak to dál rozpracuje. Já začnu třeba dvěma kruhy, přidám čtverec a uvidím, co se bude dít dál. Je to taková hra. Často návrh zahodím, ale někdy z něj vznikne něco dobrého. Občas mám hotovo za deset minut, jindy se k návrhu několik dní vracím. Nejvíc času ale stejně strávím nad kompozicí a barvami.


Inspiraci čerpáš z devadesátých let, Bauhausu i ze vzpomínek na dětství. Jak obvykle vzniká nápad, který se promění ve finální podobu?
Většina designérů si něco načrtne a pak to dál rozpracuje. Já začnu třeba dvěma kruhy, přidám čtverec a uvidím, co se bude dít dál. Je to taková hra. Často návrh zahodím, ale někdy z něj vznikne něco dobrého. Občas mám hotovo za deset minut, jindy se k návrhu několik dní vracím. Nejvíc času ale stejně strávím nad kompozicí a barvami.
Inspiraci čerpáš z devadesátých let, Bauhausu i ze vzpomínek na dětství. Jak obvykle vzniká nápad, který se promění ve finální podobu?
Většina designérů si něco načrtne a pak to dál rozpracuje. Já začnu třeba dvěma kruhy, přidám čtverec a uvidím, co se bude dít dál. Je to taková hra. Často návrh zahodím, ale někdy z něj vznikne něco dobrého. Občas mám hotovo za deset minut, jindy se k návrhu několik dní vracím. Nejvíc času ale stejně strávím nad kompozicí a barvami.